Dům Mizukage

Začínalo být trošku chladno, tak jsem si svůj plášť zapla. Najím se až se trochu prospím a pak se vrhnu na spojené ostrovy. Dlouho jsem tam nebyla je třeba malá inspekce. Pomyslela jsem si.

Z přemýšlení Reinu vytrhne zvonek. U dveří stojí malý kluk a za zády se snaží schovat relativně velkou kytici. Vypadá trošku vyplašeně.

Došla jsem ke dveřím sotva jsem zase přišla.
"CO!" otevřela jsem dveře. Dívala jsem se na klučinu a když jsem viděla tu Kytici tak jsem začala být snad ještě víc naštvaná než předtím.

Kluk vytáhne kytici a podá jí Reině. Ten hodný pán v černém vám tohle posílá. Říkal že se prý budete asi zlobit ale že tyhle máte ráda a že doufá že pomůžou...

"Nepomůžou zmiz!" otočila jsem se, ale pak se zarazila. "Vlastně počkej." vytáhla jsem z pod pláště pár mincí a dala jsem je klučinovi.
"Vrať květiny tomu hodnému pánovi a řekni mu, že jestli tohle ještě jednou udělá, posedí si na noc v cele předběžného zadržení nebo dostane velice nudnou a směšně lehkou misi za malý obnos." usmála jsem se vlídně a pohladila kluka po hlavě a pak jsem prudce zavřela dveře. Měla jsem nervy na pochodu a už to hraničilo s tím, že mě to vážně nebaví. Sundala jsem si plášť hodila ho na gauč a šla do svého patra do ložnice, kde jsem se složila na postel a snažila se usnout.

Klučina jen přikývl, vzal mince a rychle utekl, než se paní rozzlobí i na něj.

Pár hodin spánku a já byla zase čerstvá a připravená čelit svému úřadu. Pojedla jsem a vzala si na sebe opět plášť Mizukage. Podívala jsem se na hodiny bylo půl šesté. Myslím že si na chvíli půjdu ještě sednout do kanceláře. Vzala jsem si sebou jablko a vyšla zpět do kanceláře

/přesun/